Třetí část děl Josefa Jambora v majetku města Tišnova souvisí s největší pravděpodobností s darem Jamborovy druhé manželky Boženy (1898–1972), která v rámci proměny Jamborova původního atelieru na stálou expozici jeho díla přístupnou pro veřejnost do ní věnovala soubor jednadvaceti malířových leptů a kreseb. Zatímco kresby pocházejí z umělcovy pozůstalosti, grafiky jsou z větší části druhotisky, které z původních Jamborových matric vytiskl malíř a grafik Emanuel Ranný (1913–2008) z nedalekých Štěpánovic. Jambor se grafice věnoval zejména v mladších letech pod vlivem Maxe Švabinského (1873–1962), který jej do roku 1919 vyučoval na speciálním grafickém oddělení pražské akademie. Jedná se o nevelké, především žánrové výjevy z Prahy a z cest do zahraničí, vytvořené hlavně v letech 1917–1923. Jambor se k leptům vrátil ještě jednou v padesátých letech, kdy vytvořil několik drobných krajin, umělecky souznících s jeho malířským dílem.

• U cirkusu, 1917
• Stará hospůdka v Praze, 1917
• Na Letné, 1917
• Rybáři na Vltavě, 1917
• Rybáři na Vltavě, 1917 – 1918
• Odpočívající, 1918
• Na poli, 1918
• Osamělý jezdec, 1918
• Stará kovárna, 1918
• V parku, 1918
• Trafika na předměstí, 1919
• Praha, 1919
• Scheweningen, 1923
• Starý jeřáb, 1952
• Cesta, 1957
• Tůňka u Chlumětína, 1957
• Motiv z Tišnova, nedatováno
• Vesnické chalupy, nedatováno
• Autoportrét, nedatováno
• Alej s břízami, nedatováno
• Skály, 1963