Třetí část děl Josefa Jambora v majetku města Tišnova souvisí s největší pravděpodobností s darem Jamborovy druhé manželky Boženy (1898–1972), která v rámci proměny Jamborova původního atelieru na stálou expozici jeho díla přístupnou pro veřejnost do ní věnovala soubor jednadvaceti malířových leptů a kreseb. Zatímco kresby pocházejí z umělcovy pozůstalosti, grafiky jsou z větší části druhotisky, které z původních Jamborových matric vytiskl malíř a grafik Emanuel Ranný (1913–2008) z nedalekých Štěpánovic. Jambor se grafice věnoval zejména v mladších letech pod vlivem Maxe Švabinského (1873–1962), který jej do roku 1919 vyučoval na speciálním grafickém oddělení pražské akademie. Jedná se o nevelké, především žánrové výjevy z Prahy a z cest do zahraničí, vytvořené hlavně v letech 1917–1923. Jambor se k leptům vrátil ještě jednou v padesátých letech, kdy vytvořil několik drobných krajin, umělecky souznících s jeho malířským dílem.

 

  • 01U cirkusu, 1917
  • 02Stará hospůdka v Praze, 1917
  • 03Na Letné, 1917
  • 04Rybáři na Vltavě, 1917
  • 05Rybáři na Vltavě, 1917 – 1918
  • 06Odpočívající, 1918
  • 07Na poli, 1918
  • 08Osamělý jezdec, 1918
  • 09Stará kovárna, 1918
  • 10V parku, 1918
  • 11Trafika na předměstí, 1919
  • 12Praha, 1919
  • 13Scheweningen, 1923
  • 14Starý jeřáb, 1952
  • 15Cesta, 1957
  • 16Tůňka u Chlumětína, 1957
  • 17Motiv z Tišnova, nedatováno
  • 18Vesnické chalupy, nedatováno
  • 19Autoportrét, nedatováno
  • 20Alej s břízami, nedatováno
  • 21Skály, 1963