Hlavní umělecké téma Jamborova vrcholného malířského období, trvajícího od třicátých let až do první poloviny let šedesátých, představuje malířova rodná krajina, ve většině případů zobrazovaná prostřednictvím všedních a všem důvěrně známých motivů. Jsou v ní přítomné lesní končiny po dešti, pole při tání sněhu, tiché zasněžené pláně, podzimní mlhy, vznášející se nad loukami a vodními plochami, či naopak osamělé rozkvetlé louky, letním horkem sálající pole i majestátně působící daleké pohledy do liduprázdné krajiny, na jejímž horizontu se země spojuje s nebem. Zvláštní druh Jamborových krajin pak představují plátna, na nichž jsou přítomni lidé. Lidé vzešlí z chudých chalup, postavy zalité sluncem nebo mizející v mlze, vždy prosté a pracující na obdělávání země, jejíž jsou od svého zrození až do smrti nedílnou součástí. Obrazy, v nichž je jasně patrný vliv velkého českého krajináře Antonína Chittussiho (1874–1891), je sice možné označit jako realistické s nádechem impresionismu, nicméně z jejich všudypřítomné a působivé atmosféry vyvěrá zejména cosi nedosažitelně romantického. Jambor, malíř hlubokých myšlenek, pocházející ze staré protestantské rodiny, pro niž nepříliš úrodné okolí Nového Města na Moravě představovalo po generace zpřítomnění boží přítomnosti a dokonalosti. Malování krajiny pro Jambora bylo především odkrýváním tajemství sebe samého. Ve zdánlivě prchavých okamžicích přírody na Jamborových obrazech se tak zrcadlí zejména neustále se opakující koloběh věčnosti, který svojí vznešeností zdaleka přesahuje délku lidského života. Malířovy „duchovní krajiny“ proto dalece přerůstají hranice Vysočiny i rozhraní uměleckých stylů. Vycházejí ze silných tradic české krajinomalby, jejíž základy byly položeny v romantismu, kterou svým obsahem zcela přirozeně završují.

 

 

  • 01Půlakt, 1917
  • 02Amsterodam, 1923
  • 03Severní moře, 1923
  • 04Zralé žito u Ždárce, 1938
  • 05Předjaří u Krátké, 1942
  • 06Sečení ovsa, 1942
  • 07Slunce v lese, 1942
  • 08Deštivá nálada, 1942
  • 09Zamračeno – Pohled z Blatin, 1943
  • 10Jarní zamlžení – Pod Žákovou horou, 1943
  • 11Václavky, 1943
  • 12Tůňka v mlze, 1943
  • 13Vybírání brambor, 1944
  • 14Kamenitá mezka, 1944
  • 15Žňový čas pod Samotínem, 1944
  • 16Houby ryzce, 1946
  • 17Kopání brambor, 1946
  • 18K jaru u Krátké, 1947
  • 19Vlhký sníh na Blatinách, 1951
  • 20Příchod jara – Milovy, 1951
  • 21Rodný kraj ve žních, 1951
  • 22Vřes u Sněžného, 1951
  • 23Blatinské chalupy v mlze, 1952
  • 24Pohled ke Křižánkám, 1952
  • 25Rokytenské louky, 1953
  • 26Hruška v širém poli, 1953
  • 27Kvetoucí bodláky na Kuklíku, 1953
  • 28Žabiny žluté, 1953
  • 29Zima pod Drátníkovou skálou, 1954
  • 30Předjaří na Horních Blatinách, 1954
  • 31Tání na Blatinách, 1956
  • 32studie pro Tání na Blatinách, nedatováno
  • 33Jaro u Samotína, 1956
  • 34Jarní pohled na Blatinách, 1957
  • 35Předjarní deštivý den, 1957
  • 36Milovský rybník, 1957
  • 37Žabiny, 1958
  • 38Štěpánovice, 1959
  • 39Loučky u Tišnova, studie, 1960
  • 40Jeřáby u Studnické silnice, 1962
  • 41Nedokončená studie obrazu, nedatováno